Magnólie
29. 11. 2006
Magnólie
Den prudce útočí a padly všechny hrady
i hrdá úbočí se stala kořistí
Kamenné vázy na zábradlí balustrády
vědí, kdo srazí první květy bez listí
z magnólie
To, co je bílé, pálí
chvějivým mrazem
Tou čistou bolestí, jež smíru nežádá
Co stíny nepopsaly jediným kazem
pálí, když na zem dopadá
Vítr si proklestí své cesty zimostrázem
jak jarní voda vpadne ztečí do všech skrýší
Troufalý vítr ví, čeho je věčná škoda
Tiší i bodá
Léčí
Ví, všechno zestará a ztupí se a zkalí
jen spára v kameni se stěží zahojí
Ve škvíře zábradlí uvadly staré žaly
on gestem rytíře je přikryl závoji
Z magnólie
sněží...
Náhledy fotografií ze složky Pražská pouť
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář