Lan vyšla knížka s dvěmi sbírkami básní
Lan vyšla knížka s dvěmi sbírkami básní. První je poetický průvodce Prahou s názvem Rudolfínský rok a ta druhá sbírka se jmenuje Věčnost mlčení. Knížku vydalo nakladatelství NAVA v Plzni tohoto ruku 2021. Knížka má cca 100 stran a obsahuje 52 básní a občas také písňových textů. Zakoupit ji lze na eshopu nakladatelství NAVA: https://www.nava.cz/Rudolfinsky-rok-Vecnost-mlceni-d232.htm
Na ukázku uvádíme tři básně z knížky:
.
Mosty a chrámy
Nad všemi řekami, nad roklinami
sklenuli neznámí mosty a chrámy
z kamene
Až pak z něj stavěli valy a cely
dříve co spojuje, až pak co dělí
zraněné
To, co je ze dřeva, čas snadno spálí
jen kámen přetrvá ohně, jež vzplály
z jisker slov
Je plačkou zmaru i heroldem slávy
odolá žáru, v kterém se taví
vosk i kov
Kdo postaví chrám a nestaví mosty
nemá z té výspy kam jít
a zůstane sám pro svět příliš prostý
pak změní se na mrtvý štít
Kdo postaví most a nestaví chrámy
nemá své cesty kam svést
I spravedlnost je jedem, když zmámí
a bledne bez doteku hvězd
Snad proto má svět
jak kříž čtyři strany
a střed snad na každém z míst
Jen odstranit smět
tu mříž z každé brány
a navzájem z dlaní si číst…
…
Podobenství
Ten, kdo se nesmíří
tmou chodí světlem veden
na každém pranýři
stál kdysi taky jeden…
na tváři bez chmýří
záři hvězd, které hasnou
Hvězdáři namíří
oči
vždy na tu jasnou…
Ten, kdo se nesmíří
hroutí se ve svém jádru
až vítr rozvíří
po stráních
jen pár hadrů
nebo se rozzáří
ohněm, co s nocí sílí
aby si lampáři
od něho připálili
…
Reliéf
Pod starou klenbou chrámové lodi
je vryto spárou v mramoru
jak prý to všechno na světě chodí
když příliv stoupá nahoru
Jsem jenom malá kamenná cihla
vsazená šikmo v ostění
O čem bych psala, kdybych to stihla
než ten chrám znovu vyplení?
Pak budu možná černat někde v krbu
v chudobné chýši staleté
a na mém místě zasadí vrbu
co jistojistě vykvete
Tam kde je vrba musí být i pramen
a vyrve mé sny plameni
i když jsem třeba jen cihla z kamen
mám svoje vlastní znamení
Reliéf tíhy, kterou jsem nesla
a rýhy, co mi vpálil žár
dřív než se plavci chopili vesla
a zdvihli plachtu na stožár
Má barvu nebe ze starých fresek
zázračně pne se i bez vánku
kotevní lano, které čas přesek
je uděláno z červánků
Pluje po moři, kam mne snad vrhnou
až se zas sudba naplní
má chýše shoří, nebo ji strhnou
a odliv bouře rozvlní
Prý všechno, co se do vody hodí
zakryjí kola soustředná
Pod starou klenbou chrámové lodi
zvedly se víry ode dna...
